Psí výlet do Anglie

9.4.2010 dopoledne - Přijímám telefonní hovor: "Zdá se mi, že Rita brzy začne hárat. Nějak podezřele často čůrá."
9.4.2010 odpoledne - Odesílám e-mail do Anglie, že Rita si na nás chystá překvapení.
9.4.2010 večer - Přijímám telefonní hovor: "Rita hárá..." Motá se mi hlava, zmenšuje žaludek... Oznamuji "radostnou" zprávu rodině, že Ritunka začala hárat o měsíc dříve. Oznamuji tátovi, že příští víkend balíme kufry, ale z druhé strany nepřichází úsměv. Tak s tátou prý nemůžu počítat, má nemocenskou tři týdny a nikam nepojede...
9.4.2010 noc - Odesílám e-mail do Anglie, Rita začala hárat...
10.4.-15.4.2010 - Usilovně sháním druhého řidiče. Málo spím, nedokážu se soutředit...
13.4.2010 Ritě jsme odebrali první krev pro vyšetření hladiny progesteronu, výsledek 1,1. "To je moc brzy, přijďte v pátek na další odběr."

....
16.4.2010 jsme byli mezi prvními klienty AlfaVetu. Ritušce paní doktorka vzala podruhé krev. Pěkně si maluji, jak si dnes pomaloučku, nebo zítra, případně v neděli (když progesteron vyjde pořád nízký) začnu balit pokojně své tři švestky (přinejmenším tři kufry :-) ). Ritunku jsme odvezli domů a vyrazili vyřizovat potřebné věci, směnárna, kontrola dokladů pro Rituščin výjezd, nákup granulí, koupě redukce... Dopoledne uběhlo jako voda a už byl čas si vyzvednout výsledky. Paní doktorka na mě bafla, že už je čas, prý musíme ihned vyrazit. Moje malované představy v obláčcích se rozplynuly jedna mžitka... Nádech, výdech, nádech, výdech. Bílá jako stěna se vracím do auta. Začínáme mírně zmatkovat. Na alfavetu nemají odčervovací tablety Cestal, tak jedeme do jiné veterinárné ordinace... Nemají Cestal, ale mají dobrý nápad. Děkuji, Mirinko, za tvou pomoc, děkuji za Kaufland a její zásobu Cestalu :D.  Znovu na AlfaVet si nechat povrdit protiparazitní ošetření. Volám našemu druhému a milému řidiči, panu Vránovi. Určitě je naší zprávou mile potěšen :-D. Začněte balit kufry. :-D Utíkáme zběsilou rychlostí domů a vhazuji do kabely všechny možné i nemožné věci. Samozřejmě, že jsme si nechali umýt autíčko, dali na zkotrolování do servisu a samozřejmě nám ho nepovolili na tak dlouhou cestu. Bereme druhé auto, které není umyté a není zkontrolované, ale není zakázané :D. Moje maminka nějak nechce pochopit, že pro mě v tuto chvíli není prvořadé jet v autě bez drobečků. Čekám na potvrzovací sms z Anglie, že můžeme vyjet. Než přišla, úplně jsem zamrzla. Za tu dobu jsem se stihla třikrát umýt a Kuliš umýt auto. Bez toho by nás rodiče nepustili :D. Vyjíždíme... Cestou se stavujeme pro nějaká CD, neboť nám nejede rádio. Hlavně aby auto jelo! :-D. Vracíme se... Pro koňskou mast na Kulišovy bolavá záda. Vyjíždíme... Začíná náš neuvěřitelně nádherný a bláznívý výlet!!! Samozřejmě máme instrukce jako: Dvarkát denně prozvonit moji mámu, co dvě hodiny prozvonit Kulišovu mámu :D. Po cestě do rodného bydliště pana Vrány se ještě zastavujeme u hlavní poradkyně Retriever klubu CZ, Barbary Protivánkové, pro vyřízené doklady Ritunky a Rumpuse. Děkuji jí za její obětavost a pochopení!!! A příští rok přeji mnoho štěstí na její daleké cestě do ... :-) Máte moje pochopení a podporu :). Blázniví chovatelé :))). Nakládáme pana Vránu, loučíme se s rodinou a pejsky. Za tu noc si pamatuji jen zastávky na benzínových pumpách.

 

17.4.2010 Německo je krásné. Holandsko a Belgie nááááádherné! Sever Francie podobný Česku :D. Pár metrů před přístavem Dunkerque nás GPS poprvé zmátla. Naštěstí naše inteligence velí, že cesta do přístavu nepovede přes pole. Stahují se nám naše žaludky. Jdeme si koupit lístky na trajekt a přichází obávaná kontrola Rituščiných dokladů. Jedeme do Anglie se psem poprvé a už jsme slyšeli tolik příběhů, které naše nadšení nepodpořily. 1. krok v pořádku, 2. krok v pořádku, 3. krok. v pořádku.... 6. krok v pořádku, 7. krok ŠPATNĚ! Odčervte vašeho pejska a za 24 hodin můžete odjet. Ritulka byla správně odčervená, všechna potvrzení kontrolovaná ve Frýdku-Místku i Ostravě. Co je špatně? Volám Lence Smutné, volám Aničce Zimové a hledám u nich útěchu, rady, kontakty. Hlavně stejný názor, že máme všechno v pořádku a můžeme vjet do Anglie. Dostali jsme nějakou mapku, naštěstí to není daleko. Na označeném místě je veterinární ordinace. Chrlíme na pana doktora všechna možná anglická slovička, ve kterých jde slyšet naše zoufalství. Pan doktor s naprostou elegancí projel Pasport a opravil 7. krok. Potvrzení o odčervení bylo na špatné stránce. Česká sestřička se bohužel neorientovala v anglickošvédském Rituščiném Pasportu. Pan doktor nás vyhazuje a za našimi zády zamyká dveře ordinace. Je sobota, 3 hodiny odpoledne. Uvědomujeme si, že jsme přišli opravdu tak tak. Ještě pořád nemáme vyhráno. Vracíme se k osudovému okénku v přístavu Dunkerque. Obsluhuje nás jiná paní. Ta, která nás obsluhovala poprvé, očividně dělá, že nás nevidí. Procházímeeeeeeeeeeeeeeeee. Jupíííííííí. Tuna z nás spadla!!! Jedna kontrola, druhá kontrola a už stojíme v řadě na vjezd do trajektu. Plakat štěstím se mi chce!



Pokračování příště... ;-)